|
|
Starý obchodní dům Breda
Mlýnková, Petra ; Mašek, Radomír (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá, jak už sám název napovídá, bývalým obchodním domem, nyní zvaným „Stará/ý Breda“, který byl vybudován v roce 1927-28 v tehdejším hlavním městě rakouského Slezska, tedy v Opavě. Obchodní dům je architektonickým skvostem, jiný obchodní dům tohoto typu v celém bývalém Československu budete hledat jen stěží. Již v roce 1972 byl prohlášen za kulturní památku. My ho dnes můžeme chápat jako vcelku přesné svědectví o tom, čím město Opava bylo před sto lety, jak se postupně měnilo a čím je dnes. Budova a její osud je také pro samotné Opavany aktuálně velmi řešeným tématem, jelikož se každému ve spojitosti s domem vybaví příjemné pocity a vzpomínky na zážitek nakupování v jeho prostorách. Lidmi často skloňovaným je pak v této souvislosti centrální prostor pod kopulí prosvětlený sklobetonovými tvárnicemi. Spolu s vitrážemi, nasvícenými vitrínami a s vrzajícími dřevěnými stupni velkého schodiště nabízí návštěvníkům opravdu jedinečnou atmosféru a zážitek. Důvod, proč v každém člověku budova samotná zanechá silnou stopu nostalgie je zcela zjevný a nesporný. Jedná se o stavbu nesmírné architektonické kvality, kterou zde slezský rodák z Krnova, známý jako vídeňský architekt Leopold Bauer, zdejším lidem skrze jeho tvorbu dopřává. Ačkoliv není pochyb, že byl Bauer ve svém oboru géniem, o čemž jsem se mohla v rámci své práce a výzkumu stále znova přesvědčovat, nesmíme opomenout fakt, že realizace byla možná jen a pouze díky bohatství a iniciativě Davida Weinsteina, obchodníkovi a majiteli společnosti Breda&Weinstein. Ten si však budovu a její slávu moc dlouho neužil, když vezmeme v potaz místo, kontext, dobu a fakt, že byl Weinstein židovského původu. Krutý osud tak postihl jeho rodinu, stejně tak jako tehdy téměř všechny Židy (nejen) v Opavě. V roce 1945 pak Opava při Ostravsko-opavské operaci téměř celá lehla popelem a po válce zde zase byli přítěží Němci, kteří měli být úplně odsunuti z Československa. V tu dobu byl dům označen za německý, protože Breda s Weinsteinem přeci mluvili německy. Následovala tak privatizace a s tím spjaté další změny v majetkových, ale i dispozičních záležitostech budovy. V roce 1994 ke všemu tomu neštěstí budovu získal „v akci“ místní podnikal Kolek, což pro Bredu znamenalo cestu do úplné záhuby, postupně se stala tržnicí a skladištěm levného zboží, byla svědkem různých absurdit spojených s 90. léty a začátkem nového tisíciletí. Dokonce zde vznikl i požár, kvůli kterému jinak světlý beton kopule zčernal. Od roku 2012, kdy byl dům uzavřen a odstaven mimo provoz, už jen chátral. Také se ocitl v insolvenčním řízení. V očích a srdcích hrdých Opavanů však budova stále zanechává silné uznání a pocity, které nedovolily nechat budovu ladem, lidé vytvářeli dlouho takový nátlak na politiky z města, až se během mé předdiplomové práce, v prosinci 2021 schválilo odkoupení budovy na zasedání zastupitelstva. Tento krok však otevřel další a další otázky a problémy. Nikdo totiž neví, co teď. Chybí záměr. Jen je jasné, že rekonstrukce bude velmi finančně náročná. Svou prací založenou na analýzách z minulého semestru a na prostudování podkladů dostupných výzkumů, se snažím městu ukázat, jak by s budovou mohlo naložit.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Metodika identifikace a dokumentace kulinárního dědictví: Metodika druhu Nmets
Korbelářová, Irena ; Dluhošová, Radmila ; Sobotková, Jitka ; Žáček, Rudolf
Metodika se zaměřuje na stravování, kulinární kulturu s cílem poznání, uchování, využívání v tematických výzkumech a zpřístupnění kulinárního dědictví široké veřejnosti formou prezentace, popularizace a edukace. Jejím cílem je nabídnout s využitím mezioborového přístupu a informačních zdrojů stěžejní postupy a metody vedoucí k identifikaci a verifikaci pokrmů a nápojů ve smyslu hodnot kulinární kultury jako součásti každodennosti a identity sociálních entit příslušných území. Navrhuje strukturu kulinárního dědictví, přičemž zohledňuje obecné názory na kulturní dědictví a míru jeho rozpoznatelných hodnot a na stav dochování a dokladování prvků stravování. Poskytuje návody na dokumentaci kulinárního dědictví ve smyslu výzkumného procesu i výstupů z odborných aktivit; předkládá vzorové evidenční záznamy, využitelné v odborné praxi. Územně jsou postuláty metodiky aplikovatelné na české země, resp. na území současné České republiky. V souladu s projektem, jehož je metodika součástí, bylo zvoleno příkladové území s historickými hodnotami a kulturními i etnografickými specifiky (Slezsko, resp. České Slezsko), do nějž jsou projektovány ikonografické prezentace a vzorové dokumentační záznamy. Metodika je určená odborným pracovníkům kulturních organizací, muzeí a dalších institucí zaměřených na studium regionálních a místních tradic, lidové kultury a vývoje každodennosti; pracovníkům v oblasti památkové péče s potřebou orientovat se v oblasti stravování a hodnot kulinární kultury; badatelům z oblasti historických a příbuzných věd; pracovníkům na různých pozicích v cestovním ruchu a kulturním turismu; dalším profesně aktivním i privátním zájemcům o vývoj stravování a hodnoty kulinárního dědictví.
Plný text:  PDF
|
|
|
Starý obchodní dům Breda
Mlýnková, Petra ; Mašek, Radomír (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá, jak už sám název napovídá, bývalým obchodním domem, nyní zvaným „Stará/ý Breda“, který byl vybudován v roce 1927-28 v tehdejším hlavním městě rakouského Slezska, tedy v Opavě. Obchodní dům je architektonickým skvostem, jiný obchodní dům tohoto typu v celém bývalém Československu budete hledat jen stěží. Již v roce 1972 byl prohlášen za kulturní památku. My ho dnes můžeme chápat jako vcelku přesné svědectví o tom, čím město Opava bylo před sto lety, jak se postupně měnilo a čím je dnes. Budova a její osud je také pro samotné Opavany aktuálně velmi řešeným tématem, jelikož se každému ve spojitosti s domem vybaví příjemné pocity a vzpomínky na zážitek nakupování v jeho prostorách. Lidmi často skloňovaným je pak v této souvislosti centrální prostor pod kopulí prosvětlený sklobetonovými tvárnicemi. Spolu s vitrážemi, nasvícenými vitrínami a s vrzajícími dřevěnými stupni velkého schodiště nabízí návštěvníkům opravdu jedinečnou atmosféru a zážitek. Důvod, proč v každém člověku budova samotná zanechá silnou stopu nostalgie je zcela zjevný a nesporný. Jedná se o stavbu nesmírné architektonické kvality, kterou zde slezský rodák z Krnova, známý jako vídeňský architekt Leopold Bauer, zdejším lidem skrze jeho tvorbu dopřává. Ačkoliv není pochyb, že byl Bauer ve svém oboru géniem, o čemž jsem se mohla v rámci své práce a výzkumu stále znova přesvědčovat, nesmíme opomenout fakt, že realizace byla možná jen a pouze díky bohatství a iniciativě Davida Weinsteina, obchodníkovi a majiteli společnosti Breda&Weinstein. Ten si však budovu a její slávu moc dlouho neužil, když vezmeme v potaz místo, kontext, dobu a fakt, že byl Weinstein židovského původu. Krutý osud tak postihl jeho rodinu, stejně tak jako tehdy téměř všechny Židy (nejen) v Opavě. V roce 1945 pak Opava při Ostravsko-opavské operaci téměř celá lehla popelem a po válce zde zase byli přítěží Němci, kteří měli být úplně odsunuti z Československa. V tu dobu byl dům označen za německý, protože Breda s Weinsteinem přeci mluvili německy. Následovala tak privatizace a s tím spjaté další změny v majetkových, ale i dispozičních záležitostech budovy. V roce 1994 ke všemu tomu neštěstí budovu získal „v akci“ místní podnikal Kolek, což pro Bredu znamenalo cestu do úplné záhuby, postupně se stala tržnicí a skladištěm levného zboží, byla svědkem různých absurdit spojených s 90. léty a začátkem nového tisíciletí. Dokonce zde vznikl i požár, kvůli kterému jinak světlý beton kopule zčernal. Od roku 2012, kdy byl dům uzavřen a odstaven mimo provoz, už jen chátral. Také se ocitl v insolvenčním řízení. V očích a srdcích hrdých Opavanů však budova stále zanechává silné uznání a pocity, které nedovolily nechat budovu ladem, lidé vytvářeli dlouho takový nátlak na politiky z města, až se během mé předdiplomové práce, v prosinci 2021 schválilo odkoupení budovy na zasedání zastupitelstva. Tento krok však otevřel další a další otázky a problémy. Nikdo totiž neví, co teď. Chybí záměr. Jen je jasné, že rekonstrukce bude velmi finančně náročná. Svou prací založenou na analýzách z minulého semestru a na prostudování podkladů dostupných výzkumů, se snažím městu ukázat, jak by s budovou mohlo naložit.
|
|
|
Zeměpanské konfirmační listiny pro česká a slezská města do r. 1420
Velička, Tomáš ; Hlaváček, Ivan (vedoucí práce) ; Pátková, Hana (oponent) ; Ryantová, Marie (oponent)
V předkládané práci se zabývám konfirmačními listinami, které vydali čeští králové a slezská knížata pro česká nebo slezská města. Práce je rozdělena do pěti částí. V první se zabývám dosavadním bádáním a také metodickými inspiracemi, které jsem následně použil. Druhá kapitola pak shrnuje poznatky týkající se procesu vzniku konfirmačních listin - počínaje motivy k jejímu vydání, přes samotný proces vzniku písemnosti v kanceláři a průběh celého řízení, až k předání hotové listiny příjemci a zaplacení taxy. Následně se věnuji jednotlivým druhům konfirmačních listin a odděleně pojednávám též o observačních listinách. Třetí část je věnována konfirmacím pro česká města na pozadí všech písemností, které královským městům vydávali čeští panovníci. Problematika je traktována jak z pohledu vydavatelů, tak příjemců, stejně jako listin samotných (jejich obsah, formulář). Stejně postupuji také v případě čtvrté kapitoli, kde se zabývám ze stejných hledisek slezskými městy a konfirmacemi, které pro ně byly vydány. V poslední páté kapitole shrnuji zjištění, k nimž jsem na předchozích stranách dospěl. Důležitou součástí celé práce jsou různé přehledy a grafy, které umožňují lépe vnímat naznačené souvislosti a tendence vývoje. Stranou nenechávám ani srovnávání českých, slezských i moravských konfirmačních listin. Powered by...
|
|
| |
host ::
RSS.